KAPITOLA 5

LONDÝN A WIMBLEDON - DALŠÍ DNY

WIDNDSOR CASTLE

Den šestý - čtvrtek 27. června

 

❶ Windsor

❷ Oxford

❸ Wimbledon

❹ Piccadilly Circus

❺ Soho

 

  Po noční procházce Londýnem se probouzíme o něco více znavení než obvykle. Přesto neodmítáme výlet naším autobusem do blízkého a velmi slavného universitního městečka Oxfordu. Doprovází nás jako průvodkyně Češka žijící už několik let v Anglii. Její zásluhou se dozvídáme řadu zajímavostí o místech, kterými projíždíme. Když opuštíme hlavní město, míjíme známé Heathrow Airport – zdejší mezinárodní letiště, kde každou minutu přistává letadlo. Však jich také registrujeme nad hlavami. Průvodkyně vysvětluje, že byty v okolí jsou značně levné právě kvůli neustálému hluku startujících a přistávajících letadel.

  Projíždíme nížinatou krajinou. Naší zastávkou před Oxfordem se stává  Winsdor, královská rezidence, budovaná původně jako pevnost, u jejíhož zrodu nebyl nikdo jiný  než Vilém Dobyvatel – dnes atraktivní místo pro turisty. Na zdejším nádraží se setkáváme s prvními ukázkami voskových figurín proslaveného muzea Madame Tussaud. Koňské spřežení a malý chlapec působí neskutečně živým dojmem. Jsou ale pouhými voskovými imitacemi.

  Windsorský zámek se spoustou věží a věžiček se rozkládá necelých 5 minut chůze. Vcházíme na pečlivě upravené nádvoří, které střeží krojovaný gardista. V zámku je možné navštívit kapli sv. Jiřího a kryptu Jindřicha VIII. Je zde instalována výstava obrazů význačných mistrů a expozice panenek všech věků a zemí, před níž stojí obrovská fronta netrpělivých návštěvníků. Procházíme krátce sestříhanými trávníky, udržovanými zahradami a parky. Máme štěstí na své straně, neboť se stáváme svědky střídání stráží s hudbou a veškerým ceremoniálem s tím souvisejícím. Zástupy lidí pozorně a zvědavě přihlížejí, fotografují a filmují. Několik policistů udržuje pořádek. Je to skutečně neopakovatelná podívaná.

  Opět sedíme v autobuse a pokračujeme do Oxfordu. Při příjezdu na periferii vidíme kriketová hřiště a rozsáhlé travnaté plochy; jsou tu i dvorce pro tenis. Samotný Oxford je celistvé historické město, kde moderními budovami jsou prakticky jen obchodní domy. Žije tady kolem 100 000 obyvatel – převážně studentů.

  Procházíme čistými uličkami, které jsou součástí pěších zón. Komplexy architektonických památek společně s okolím vytvářejí pohádkový dojem. Docházíme k závěru, že toto město je skutečně stvořené jak pro studium, tak pro dokonalý odpočinek.

 Náš výlet se poněkud protáhl a tak do Londýna přijíždíme až kolem šesté hodiny večer. Vzhledem k tomu jedeme autobusem až na Wimbledon abychom alespoň něco viděli. K wimbledonské bráně přicházíme o půl sedmé.

 

WIMBLEDON –DEN DRUHÝ

 Na dvorcích se hrají jedny z posledních zápasů. Tísní se tu asi víc lidí než včera. U dvorce č. 5 se mi daří proniknout davem diváků. Hraje zde Maďarka Temešváriová s Bulharkou Malejevovou. Třísetový zápas končí výhrou maďarské hráčky, která nejen dobrou hrou, pohybem po dvorci, ale i atraktivním vzhledem přitahuje mnoho zvědavců.

  Poslední zápas sleduji konečně na ústředním dvorci. Malý chlapec mi dává zadarmo lístek k sezení, který samozřejmě neodmítám. Usazuji se v horních řadách hlediště. Dole na trávě úporně bojuje nasazený Sundström Holmesem. Oba předvádějí vynikající tenis, ale Švéd dost chybuje v rozhodujících momentech a já jedno z dalších překvapení letošního turnaje mohu vidět na vlastní oči. V tu dobu na dvorci č. 9 po velmi dobrém výkonu zvítězil náš tenista Tomáš Šmíd nad Simpsonem.

 

 

 

  Z Wimbledonu tentokrát odjíždíme podzemní dráhou na Piccadilly Circus. Chceme navštívit londýnskou zábavní čtvrť SOHO. V jejích uličkách proudí velké množství turistů zvědavých, jak vypadá zdejší noční život. Občas zahlédneme i strážce veřejného pořádku. Potulují se tu různá podezřelá individua a party. Petr s Michalem dokonce spatřili tenistu Gerulaitise, který je proslulý svým bohémským životem.

  Kolem druhé hodiny ráno opouštíme Soho a míříme přes Piccadilly kolem Hyde Parku k Lexham Gardens.

 původní kresba tuší bez úpravy počítačem

SOHO

(poznámka)

  Soho mělo pověst  střediska erotického průmyslu Velké Británie. V 50. letech 20. století zde existovalo několik nevěstinců a v 70. létech. V oblasti prostírající se mezi Čínskou čtvrtí, podél Wardour Street a Old Compton Street sídlilo více než 250 sexshopů, kin, ilegálních barů, obrovské množství nevěstinců a pouličních prostitutek.

  V 80. letech policejní čistky spolu s kontrolou licencí místními úřady vedly k úpadku těchto nelegálních živností. Střediska této činnosti se sousttředila do malé oblasti v okolí Brewer Street a Berwick Street. Pověst Soha jako čtvrti červených světel, tak přestala platit.

  Přesto při naší návštěvě jsme zažili právě ta pochybená kina a  peep show - ale s celkem tristním výsledkem, který s předpokládaným erotickým zážitkem neměl nic společného. Co jsme ovšem tehdy mohli očekávat při našich finančních možnostech.

 

Den sedmý - pátek 28. června

 

❷ Madame Tussaud’s Museum

❸ Wimbledon

 

  Dnes poprvé zůstávám sám. Stojím před muzeem voskových figurín Madame Tussaud. Michala a Petra odradily čtyřstupy návštěvníků, čekajících na prohlídku. Zdánlivě velká fronta postupuje rychle kupředu. Za patnáct minut se dostávám k hlavnímu vchodu. U pokladny platím 3 libry 60 pencí!!! Muzeum se stává nádherným zážitkem. Je to ojedinělá expozice, přibližující řadu významných osobností například z kulturní, sportovní, hudební a historicko-politické sféry.

  Výtahem vyjíždím do druhého patra, kde mě v předsálí vítají livrejovaní sluhové a anglický strážník. Všichni ale stojí nepohnutě. Vypadají jako normální živé bytosti, nicméně jsou to jen voskové figuríny.

  Vcházím do první místnosti tzv. „The Tableaux“ (živé obrazy). Nynější podobu získala v roce 1979. Jsou zde zachyceny významné okamžiky anglické historie. Tmavou komnatu prosvětlují mistrně umístěná světla, která promyšleně ozařují jednotlivé figuríny, takže dokonale dokreslují podobu a zvýrazňují živost portrétů. Procházím kolem Marie Skotské, připravující se na svou popravu. Zastavuji se u dvou malých princů, které dal kdysi v Toweru zavraždit jejich strýc Richard III. Za tmy se vynořuje řada dalších historických postav.

  Opouštím „The Tableaux“ a přecházím do „The Conservatory“. Na rozdíl od předcházející komnaty, tato je normálně osvětlena a působí dojmem exkluzivního salonku. U vchodu vpravo mě zdraví Beatles u klavíru, který hraje jejich známé melodie. Naproti sedí Martina Navrátilová v tenisovém oblečení. V křesle odpočívá Aghata Christie, o sloup se opírá Nastasja Kinski. A jsou další a další.

  Následující oddělení „Super Stars“ (největší hvězdy) okouzlí speciálními hudebními a světelnými efekty. Vlevo se McEnroe připravuje ke svému typickému podání a za ním jsou promítány snímky poražených soupeřů. Na koncertním podiu v sugestivní póze stojí Michael Jackson a nedaleko David Bowie. Míjím ostatní figuríny a scházím dolů po ztemnělém schodišti. Jakoby v dáli se ozve zvuk zvonů a náhle zaslechnu pád něčeho těžkého. V ponurém světle se objeví  konstrukce gilotiny a pod ní leží jedna z jejích obětí před stětím-hodně působivé. Jsem v „Chamber of Horrors“ (komnata hrůzy), která je varující připomínkou stinných stránek historie. Gilotina, posmrtné masky Marie Antoinetty a Ludvíka XVI., působící dost naturalisticky, jsou vystřídány uličkou vikotriánského Londýna, z níž přímo dýchá atmosféra podsvětí, ještě umocněná figurínami tehdejších neblaze proslulých zločinců. Komnatu hrůzy uzavírají portréty novodobých delikventů, jejichž zločiny vzrušily svět.

  Samostatná místnost je věnována slavné trafalgarské bitvě, v níž admirál Nelson v roce 1805 zvítězil nad Napoleonem.

  Konečně vstupuji do poslední části muzea „The Grand Hall“, která je přehlídkou současných významných osobností a bývalých slavných literátů a politiků včetně královské rodiny. Jedna vedle druhé tu na mě upřeně hledí figuríny Mahatma Ghándího, krále Husseina Jordánského, Margarety Thatcherové, Helmuta Khola, Wellingtona, Napoleona, Hanse Christiana Andersena, Williama Shakespeara, Pabla Piccassa a mnohých dalších.

 

WILLIAM SHAKESPEARE

jeden z portrétů nesmrtelného dramatika 

 

HAMLET - olej na desce, inspirace slavným filmem Grigorie Kozinceva (o mém obrazu se zmiňuji více v části mých výstavních galerií)

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hamlet

https://en.wikipedia.org/wiki/Hamlet_(1964_film) russian film

 

  Ještě krátká zastávka ve zdejším obchodě, kde lze koupit rozličné suvenýry, a pak opouštím muzeum a vracím se po Marylebone Street na Orchard Street. Procházím kolem domu Sherlocka Holmese a vydávám se k Hyde Parku, kde bychom se se měli setkat a společně odjet na Wimbledon. Nikdo z nich se neobjevuje. Nakonec se vidíme až ve Wimbledonském areálu, kam se dostávám o hodinu dříve.

 

 

 

 

 

Kontakt

Josef ZÁLABSKÝ RETRO-ART

tom.canty@seznam.cz

Pardubice

Vyhledávání

ZAJÍMAVÉ POZNÁMKY - den šestý

 

JEDNA Z NEJLEPŠÍCH MAĎARSKÝCH HRÁČEK

V MINULÉM STOLETÍ

 

HENRIK SUNDSTROM,

ŠVÉD S VYNIKAJÍCÍM BECKHENDEM

 
Zůstal, podobně jako řada dalších, ve stínu slavného Borga. Nicméně v roce 1984 výrazně přispěl k vítězství Švédů nad Američany ve finále Davis Cupu, když porazil slavného Johna McEnroea 13-11, 
6-4, 6-3. Můžete se podívat na krátkou ukázku na YouTube kliknutím na odkaz níže.

zajímavé poznámky - den sedmý

AGATHA CHRISTIE (Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová)

obdržela Řád britského impéria

Její tvorba je všeobecně známá i v 21. Století. Nesmrtelný Hercule Poirot ve velkolepé sérii televizních filmů v podání Davida Sucheta se určitě zapsal do do povědomí mnoha fanoušků kvalitní detektivky. Já osobně miluji dva příběhy: Deset malých černoušků (Ten Little Indians) a Vražda v Orient expresu (Murder on the Orient Express). Na film natočený podle první knihy v 60tých letech minulého století se dívám pravidelně. I když kritici vyzdvihují předchozí zpracování slavného francouzského režiséra Claira. Já jednoznačně preferuji verzi druhou se slavným Mario Adorfem a Daliah Lavi.

https://www.agatha-christie.cz/ 

(výborná stránka o této královně detektivek)

https://www.biography.com/people/agatha-christie-9247405

(anglický web s videem)

 

NASTASJA KINSKI

Jedna z výrazných a krásných hereček 20. století, dcera KLAUSE KINSKIHO, který se proslavil rolemi zloduchů a zároveň byl i vysoce kontroverzní osobností světové kinematografie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nastassja_Kinski

DAVID BOWIE

Byl považován za průkopníka nových hudebních trendů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bowie

J. I. GUILLOTINE

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gilotina

https://www.stoplusjednicka.cz/vyvracene-omyly-gilotinu-nevynalezl-francouz-guillotin

zajímavý odkaz na všeobecně uznáváné tvrzení, kdo vynalezl tento poravčí nástroj

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode